Hieracium sabaudum L. (Syn. H. autumnale Griseb. aj.) - jestřábník savojský
Asteraceae Martinov – hvězdnicovité, složnokvěté
(Cichoriaceae Juss. – čekankovité)
roste u nás často ve světlých listnatých i borových lesích a
v jejich lemech, v křovinách, na vřesovištích, v lomech či na okrajích
komunikací, nevyhýbá se tedy ani stanovištím silně ovlivněným lidskou
činností. Je pokládán za druh s rozšířením téměř celoevropským
s výjimkou nejjižnějších evropských regionů, také do Skandinávie už
byl zřejmě jen zavlečen, přirozeně se snad vyskytuje i v černomořské
oblasti Malé Asie a v širším okolí Kavkazu.
Kvete od srpna do října, viz synonymum v pojmenování rostliny.

.

.

.

Přímá lodyha je jednoduchá, podélně rýhovaná, hustě listnatá, ale bez přízemní listové růžice. Dorůstá délky 50–100 cm, dole je často nachově naběhlá, po celé délce velmi variabilně oděná až olysalá, listy jsou tuhé až mírně kožovité, trávově až tmavě zelené, obvykle na lodyze rovnoměrně rozložené v počtu až kolem čtyřiceti, směrem k vrcholu se postupně zmenšují, čepel listová je eliptická až podlouhle eliptická, nebo podlouhle kopinatá, úzce trojúhelníkovitě zubatá na okrajích, na bázi klínovitá, spodní listy jsou řapíkaté, střední zúženou bází přisedlé. Četné, středně velké úbory skládají víceméně stažené vrcholíky s dolními větvemi často oddálenými a větvemi 1. řádu obvykle 2–3× větvenými. Zákrovní listeny jsou obyčejně lysé, pravidelně střechovitě se kryjící, na vrcholu tupé. Jazykovité květy úborů jsou ploché, až 15 mm dlouhé, na zoubcích lysé, čnělka a bliznová ramena obvykle mají hnědou barvu s černými vymetacími chlupy, někdy jsou špinavě žluté.

.

Jde o velmi proměnlivý druh.
Fotografie byly pořízeny v Brně v zahrádkářské kolonii Písky
předchozí: Erigeron podolicus Besser (Syn. E. acris L. var. asteroides DC. aj.) - turan podolský
následující: Xanthium albinum (Widder) H. Scholz et Sukopp - řepeň polabská