Stachys annua (L.)L. - čistec roční
Lamiaceae Lindl. – hluchavkovité
tato rozmilá a nenápadná hluchavka již patří k ohroženým druhům
naší květeny, tedy do kategorie (C2). Je pravda, že během devadesátých
let jsem ji vídal každoročně i na naší zahrádce, a věru, imponovala
jako typický plevel, tedy cosi nahodile obyčejného. Odborníci mi odpustí
tuto básnickou definici. Leč v posledních asi pěti letech už tak
pravidelně na území města Brna čistec roční nevídám. Přesněji
řečeno ne na těch místech, kde jsem ho vídal dříve. Zkrátka, musíme
věřit profesionálním sběratelům a analytikům dat, že je to ohrožený
druh. Do rodu čistec patří 200–300 druhů, centra diverzity jsou na
Balkáně a v jz. Asii (Květena ČR 2000, Vol.6). Jde tedy v případě
tohoto rodu o evolučně monumentální pyskatku, ačkoliv nemůže soutěžit
s popularitou či množenstvím největších gigantů čeledi, totiž s rody
Šalvěj či Šišák (Scutellaria). (Ó, češtino!)
V České republice čistec roční roste na polích, ve vinicích, na úhorech
či na rumištích. Ve všech případech ale jen přechodně. Je častější
v teplejších oblastech našeho území, ale spíše jen na Moravě,
z polského Slezska zasahuje (jeho rozšíření) do okolí Opavy, učená
kniha praví, že v Čechách je to vzácný druh. Jinak jde o druh evropský,
extrémní hranice lze prý vymezit od severního Španělska po Ural a od
severního Německa po střední Řecko.
.
.
.
Jednoleté či vzácně víceleté byliny mají větvenou či méně často jednoduchou lodyhu. Ta je nanejvýše kolem 40 cm vysoká, většinou poloviční. Chlupy na lodyze jsou nazpět přitisklé, lichopřesleny 2–8květé, pedicelly víceméně rovnovážně odstávající, koruna žlutobílá, horní pysk plochý, nahoru vyhnutý, sepala zakončená krátce chlupatou osinkou.
.
Fotografie byly pořízeny na rumišti nad královopolským hřbitovem v Brně
předchozí: Dactylorrhiza incarnata (L.)Soó - prstnatec pleťový
následující: Stachys germanica L. - čistec německý