rostliny.nikde.cz > rostliny stř. Evropy

Galium aparine L. - svízel přítula

Rubiaceae Juss. – mořenovité

protože mám rád plevely a nenápadné kytky, svízel přítula nesmí na tomto webu chybět. Je to sice kytka v něčem docela brutální, a tudíž ne až zas tak nenápadná, její početné lodyhy sebou můžete na nohavici či obuvi vláčet několik desítek metrů nežli je setřesete nebo přímo odtrhnete, a přitom se možná temperamentnější nátury neubrání šťavnatému klení, ale na druhé straně i přes velice nenápadné květy – tady už nenápadnost sedí – jde o mimořádně proměnlivý druh rodu svízel, který vznikl snad ze tří taxonů allopolyploidizací.
U nás jde o hojný druh svízelu, původně evropský, dnes zavlečený na všechny kontinenty s výjimkou Antarktidy. Ekologická amplituda druhu je velmi široká, roste na polích a na rumištích, na navážkách, v křovinách, na březích vodních toků, v lužních lesech, v sadech ap.


.

.

.

Jednoleté byliny s přímými či vystoupavými, v husté vegetaci i popínavými lodyhami 20–150 cm dlouhými, čtyřhrannými, na hranách s nazpět směřujícími chrupavčitými osténky, v uzlinách někdy chlupatými, s internodii 1–2,5× delšími nežli listy. Listy a palisty tvoří 5–8 četné přesleny, jsou úzce až široce obkopinaté, asi 35 mm dlouhé, 3–5 mm široké, na vrcholu hrotité, na poněkud podvinutých okrajích a na rubu na střední žilce obvykle s nazpět směřujícími chrupavčitými osténky. Květenství jsou úžlabní, 3–9 květé vrcholíky. Bělavé až bílé koruny měří v průměru jen 1,5–2,0 mm. Kulovitá či kulovitě ledvinovitá merikarpia jsou 2,8 mm dlouhá a hustě porostlá háčkovitě ostnitými chlupy s hlízovitě ztlustlou bází.
Taxon bývá pokládán za extrémně proměnlivý a jistě vyžaduje další studium.


.

.

Fotografie byly pořízeny na Střední Moravě

předchozí:

následující: