Tithymalus helioscopia (L.)Hill - pryšec kolovratec (Syn. E. helioscopia L.) angl. Sun spurge, japonsky tódaigusa
představím zde další pryšec. Tentokrát jednoletku. Ale nebude to bez komentáře. Fotek přehršel, jak vidíte, možná si položíte otázku proč, když jde o velmi běžný plevel úhorů, polí, zahrad, železničních náspů, navážek, skládek, rumišť a tak dále. Mám rád obyčejné rostliny, mám rád některé plevely pro jejich otužilost, skromnost, „chytrou“ strategii s jakou využívají podmínek, jaké jsme jim my lidé připravili svou tu více tu méně duchaplnou činností. Pryšec kolovratec je možná úspěšná rostlina, každopádně patří ke koloritu a atmosféře určitých zákoutí. Jenže nedejme se zmásti, zas tak skromný není. V „zemědělské“ literatuře se lze dočíst, že je docela náročný na obsah živin v půdě, přiznám se, že jsem nezkoumal (i z důvodů časové náročnosti) do jaké míry opravdu chybí na živinami chudých substrátech, např. na Vysočině nebo na píscích, na žule a tak podobně, no, jistě chybí, ovšemže. Vypadá docela vypaseně, že? (Na jedné fotce málem jako baobab, řekl bych)

.

.

Ale podle mne je to krásný pryšec, pravda, trochu vulgární ve své otevřenosti, ale ony všechny (skoro) rostliny jsou vulgární, neboť jsou většinou oboupohlavní a vystavují své pohlavní orgány zcela nepokrytě, a když pokrytě, tak stejně svým způsobem útočně. A my to obdivujeme, ačkoliv primárně z pozic jiné definice otevřenosti. Z nějakých historicky daných příčin. Jemně řečeno. Budiž. Pryšce na druhé straně krásou květů nevynikají, konvenční představě o květech neodpovídají. Co tedy jsou? Květiny? Ne,byliny. (Ve střední Evropě!) Bylina ovšem je jednak ruská pověst, pardon, bude to každopádně nějaký literárně historický útvar, na straně druhé je to snad opak dřeviny. Ale květina to, zdá se, nutně být nemusí.

.

.

Dobrá, tak ještě morfologicky: semena na povrchu mělce a jemně dolíčkatě prolamovaná; květenství víceméně nápadně do jedné roviny rozložené, další důležitý rozlišovací znak je skutečnost, že podpůrné listeny jsou vzhledem i tvarem podobné lodyžním listům a vpředu jemně pilovité.

Už nevím, kde jsem to fotil, ale v Česku určitě
předchozí: Fumaria officinalis L. - zemědým lékařský, zemská pára, kominka, routička
následující: Fumaria vaillantii Loisel. - zemědým Vaillantův