rostliny.nikde.cz > rostliny Japonska

Persicaria capitata (Buchanan-Hamilton ex D. Don) H. Gross

Polygonaceae Juss. – rdesnovité

japonsky himecurusoba ヒメツルソバ ve znacích pak 姫蔓蕎麦 je rdesno původní snad v podhůří Himálaje, avšak zavlečené (též zplanělé z kultury) do všemožných koutů světa, např do pacifických států USA (Oregon, Kalifornie), na Havajské ostrovy i do Japonska či do západní Číny (původnost výskytu v Pákistánu?) nebo do Austrálie, kde je dokonce známo jako léčivka. Někdy se pěstuje v zahradách pro svou schopnost vytvářet koberce pěkně vyhlížejících poloplazivých rostlin. Chodíce po Tokiu, spatřovali jsme poměrně často tuto bylinu u pat zdí a na okrajích chodníků coby zjevného neofyta nebo možného apofyta. V literatuře se uvádí, že jakmile unikne z kultury, bývá i dosti úporným plevelem. Zaujala mě ještě i další věc. Většina japonských pramenů uvádí název této rostliny katakanou, tzn že jde o rostlinu v japonské flóře nepůvodní. (Katakana ale může znamenat i jiné věci, např. „polovědecký“ název nebo prostě „elegantní přístup“). Co mě ale vyloženě nadzvedlo ze židle, je to, že Japonci už mají pro tohoto „cizáka“ i pojmenování kombinací čtyř kandži. A nejméně jeden slušný web z Ósaky uvádí název rostliny pouze v hiraganě, což značí, druh je vnímán jako plně zdomácnělý.

Z komentářů na japonských webech, kde je tato rostlina docela populární, nelze cítit ani náznak negativních reakcí, tohle rdesno, byť potenciálně invazivně plevelné, mají Nihondžin ve značné oblibě, jsou to zkrátka estéti. Zajímavý ekologický dotazníček lze nalézt na havajských stránkách: http://www.hear.org/…_htmlwra.htm
Bohužel nevím, v kterém roce byl druh do japonské flóry takříkajíc introdukován.

Konečně i trochu toho popisu: jednoleté nebo vytrvalé rostliny vysoké od 5 do 50 cm, kořenující často i z proximálních uzlin lodyžních. Lodyhy poléhavé, olysalé či žláznatě pýřité. Listy jsou v typických případech poněkud okrové nebo nahnědle načervenalé, vejčité až eliptické, 5–12 mm dlouhé, na povrchu vlnatě chlupaté či někdy též žláznatě pýřité, s půlměsíčitou tmavou skvrnou. Terminální květenství jsou lysá nebo stopkatě drobně žláznatá ve vrcholové části, víceméně kulovitého tvaru. Okvětních lístků je pět, jsou eliptické, tyčinek se vyvíjí 8.

Fotografováno v Tokiu, Japonsko

předchozí:

následující: