Pennisetum alopecuroides (L.) Sprengel Syn. P. japonicum Trinius, P. purpurascens (Thunberg) Kuntze etc. vousatec psárkovitý japonsky chikarashiba ちからしば 力芝
Poaceae Barnhart – lipnicovité
předešlý druh byl obrem mezi travami, rostlinnou legendou vůbec, tento je trávou takříkajíc „normální“. Ale bylo by omylem domnívat se, že Japonci jej opomíjejí. Čikarašiba je docela populární, dokonce jsem na netu našel trička s jejím vyobrazením, což by se tedy v Česku stát nemohlo. Aby se u nás prodávala trička s obrázkem Poa annua nebo Bromus erectus, to by zde museli mít vliv opravdoví botaničtí ujeťáci. Tento vousatec (do rodu patří asi 80, především tropických druhů) je v Japonsku původní, areál jeho autochtonního výskytu je ovšem mnohem rozsáhlejší, zahrnuje kupříkladu severovýchodní Austrálii, Čínu, Koreu, Barmu, Indonésii, Malajsii, dokonce řadu ostrovů Polynésie, podle některých literárních zdrojů už i Kavkaz. Kromě toho bývá vysazován, pěstován, Česko nevyjímaje. Co se týče Japonska, přirozenými stanovišti této trávy jsou výslunné svahy kopců, okraje cest a rýžových polí, snad také zplaňuje z kultury na stanoviště přibližně podobná.
.
.
Jde o vytrvalé, trsnaté trávy, stébla jsou vzpřímená, 30 – 100 cm vysoká, pod květenstvím krátce srstnatá, listové čepele mohou být 30–60 cm dlouhé, vzpřímené nebo povislé, jsou jen 2–8 mm široké, občas bývají dočasně poněkud pomoučené. Jazýčky mají formu 0,5–3 mm vysokých chlupatých prstenců. Květenství je cylindrická lata 8–15 cm dlouhá a 2–3 cm široká, vřeteno květenství je poněkud zprohýbané. Pro tyto vousatce jsou typické štětiny. Trčí, jsouce nenápadně zbarveny či dokonce načervenalé, jsou 20–30 mm dlouhé. na pohmat drsné od báze ke konci, nikoliv v opačném směru. Uvádí se, že je vytváří sterilní větve květenství, laskaví graminologové nechť opraví mou nepřesnost.
.
.
Fotografie byly pořízeny pod okajamským hradem 岡山城 na břehu řeky Asahikawa 旭川 na ostrově Honšú