Onychium japonicum (Thunb.) Kunze - japonsky tachishinobu タチシノブ 立ち忍
Parkeriaceae ??
ačkoliv se zdá, že tato kapradina, které se též někdy přezdívá „carrot fern“, tj. mrkvová kapradina kvůli vzhledu jejích listů, není v přírodě Japonska obtížně rozeznatelná, stíhá ji podobný osud jako zde již prezentovanou Nephrolepis. Nejprve ji řadili do čeledi Cryptogrammaceae, potom Sinopteridaceae a teď snad dokonce do Parkeriaceae. Druhý přesun se asi odehrál i kvůli výsledkům molekulárně biologické analýzy a následnému sestavení kladogramu, které rod Onychium exkomunikovaly z okruhu „cheilanthoidů“. V každém případě O. japonicum roste skoro v celém Japonsku s výjimkou ostrova Hokkaidó, v jižní části Korejského poloostrova, v Číně, na Tchajwanu, v Indočíně a v Malajsii. V Japonsku vyhledává horské lesy, lesní okraje a výslunné svahy. Někdy se pěstuje i v Evropě. Do rodu patří asi 10 druhů, některé se používají v lidovém léčitelství jihovýchodní Asie či podhůří Himálaje, ale existují studie prokazující v těchto kapradinách obsah látek způsobujících nádory u pokusných zvířat.

.

Vždyzelené středně velké kapradiny s dlouze plazivým oddenkem, hustě
plevinaté, pleviny oříškově hnědé, kopinaté, blanité, nedělené, asi
5 mm dlouhé. Řapík dosahuje 8–20 cm, je slámovitě zbarvený, na bázi
červenavě hnědý, lysý.
Sporofyly jsou vzpřímenější a větší nežli trofofyly. Čepele listů
trojnásobně až čtyřnásobně zpeřené, vejčitě kopinaté, až 60 cm
dlouhé u největších sporofylů, segmenty nejnižšího řádu jsou úzké,
na vrcholu zašpičatělé, lysé, poněkud papírovité, žilky vždy bez
anastomos. Výtrusnicové kupky vznikají v oblasti vrcholů žilek, zpočátku
jsou zřetelné, potom „zanikají“ směrem k submarginální
žilnatině.

Fotografie byly pořízeny při západním břehu Šikoku 四国 鹿島 愛媛県
předchozí: Asplenium sarelii Hook. - sleziník Sarelův - japonsky koba no hinoki shida コバノヒノキシダ
následující: Dennstaedtia wilfordii (Moore) H.Christ (Syn. Microlepia wilfordii T.Moore) japonsky ourenshida オオレンシダ 王連羊歯