Oenothera laciniata Hill. (Syn. Raimannia laciniata (Hill) Rose ex Britton & A. Brown) japonsky komatsuyoigusa こまつよいぐさ (小待宵草)
Onagraceae Juss. – pupalkovité
i tento druh je původní v Severní Americe, byl však introdukován nebo také snad zavlečen do dalších oblastí světa, především do Koreje a do Japonska, do Austrálie, na Havajské ostrovy či do západní Evropy. Dle literárních údajů se leckde chová i jako invasivní plevel. V Japonsku, kam byl introdukován v poslední čtvrtině devatenáctého století, zcela zdomácněl, a kvete od jara do listopadu, nesporně pro vcelku mírné klimatické podmínky na většině území Nipponu (krom vysokých hor). Osidluje ruderální stanoviště, okraje přístavů, parků v městech, písčitá pobřeží moře či také břehy menších vodotečí a podobná místa. Vzhledem k evoluční „aktivitě“ pupalek se lze z některých území, kde tento druh vystupuje jako neofyt, asi v brzku dočkat popisu nových hybridogenních taxonů s účastí druhu.
.
.
Jedná se o dvouleté byliny s přízemní růžicí listů a s lodyhami polovzpřímenými, částečně však poléhavými, někdy rozprostřenými (taxonomicky významné?). Lodyhy dosahují výšky/délky 5–50(-100) cm, jsou jednoduchí nebo větvené, často až vlnatě chlupaté, v květenství bývají zastoupeny hojněji žláznaté chlupy. Pýřitě žláznaté bývá i odění přisedlých či krátce řapíkatých lodyžních listů, jejichž žilnatina je nezřetelná. Květenství je chabý otevřený klas. Květy se otevírají spíše až při západu slunce, údajně jeden za den na lodyze, což jsem neměl možnost ověřovat. Korunní lístky jsou žluté až bledě žluté, vadnoucí se zbarvují do oranžova. Přisedlé cylindrické tobolky měří 2–5 cm. Autogam.
.
.
Fotografie byly pořízeny v Tokiu na arteficiálním ostrově Odaiba (東京都, お台場)